Rostlinný hormon kyselina jasmonová reguluje také hromadění nektaru v květech řepky. V časopise Public Library of Science ONE to oznámil čtyřčlenný tým, který vedl Martin Heil z Ústavu Maxe Plancka pro chemickou ekologii v Jeně (Německo).
Zanedlouho se to opět stane součástí každodenní reality i na Slovensku, zvláště v nížinných oblastech, ale stále více i ve vyšších polohách: kam jen oko dohlédne, pole zazáří jasnožlutou barvou květů řepky olejky neboli zelí řepkového pravého (Brassica napus convar. napus). Celosvětově už patří do první desítky nejdůležitějších zemědělských plodin a v Německu je letos pěstována na výměře 1,46 milionu hektarů, s očekávaným výtažkem nejméně 2,2 milionu tun řepkového oleje.
Včelaři proto stále častěji umisťují úly v těsné blízkosti řepkových polí. Pěstitelé to samozřejmě vítají, neboť hojné návštěvy včelích dělnic spolehlivě zajišťují opylení květů řepky a tím i řádný vývoj rostlin a dobrou úrodu.
Tým Martina Heila nyní zjistil, že kyselina jasmonová, hormon známý mimo jiné jako poplašný signál aktivovaný výskytem housenek, vedle regulace vývoje květu ve stadiu pupenu spouští i tvorbu nektaru, lákadla pro včelí opylovače.
Kyselina jasmonová a příbuzné molekuly se označují jako jasmonáty. Patří mezi rostlinné hormony. Vystupují v rámci signálního řetězce, fungujícího v rostlinách. Jejich syntéza se spustí, když rostlinu začnou požírat housenky. Podněcují například vylučování toxinů do tkání jako jeden ze způsobů obrany rostliny.
Zajímavou funkcí jasmonátů je regulace vylučování. mimokvětového nektaru ze speciálních žláz. V tomto případě účelem není přilákat opylovače, ale mravence, aby rostlinu za tuto sladkou odměnu chránili před housenkami. Stejně to funguje i při květním nektaru, který zase láká hmyz jako odměna za opylení, bez kterého nemůže proběhnout vývoj semen. Dosud však nebylo zcela jasné, co reguluje tvorbu květního nektaru.
Radhika Venkatesanová zjistila, že vznik jasmonátů během časných fází vývoje tkáně květů okamžitě aktivoval tvorbu nektaru. Pokusy ukázaly, že při tom nerozhodovalo, zda rostlinu napadly nebo nenapadly housenky. Tvorbu nektaru v květech neovlivnil ani postřik zelených listů kyselinou jasmonovou. Když jí však vědci postříkali přímo květiny, tvorba nektaru se prudce zvýšila.
Kyselina jasmonová tak nejenže mobilizuje obranu rostlinu proti housenkám na listech a výhoncích, ale „stará se“ io tvorbu nektaru v květech. Potvrdil to pokus s fenidoninem, který potlačuje vznik kyseliny jasmonové: ošetření květů fenodininem zablokovalo tvorbu nektaru. Postřik mladých zavřených pupenů fenidoninem způsobil, že zůstaly zavřené.
„Skutečnost, že kyselina jasmonová reguluje tolik funkcí, jako obranu rostliny a její opylení, je mimořádně zajímavá a klade nové otázky, zvláště o evoluci těchto kontrolních mechanismů,“ řekl Martin Heil. Doplnil jej člen týmu a kolega Wilhelm Boland: Čím více víme o účincích hormonů na vývoj květu a tvorbu nektaru při zemědělských plodinách jako je řepka, tím lépe můžeme využít těchto poznatků k zajištění vysokých úrod. Zvýšená tvorba nektaru by prospěla i včelařům.“
